Příběh, děj a akce

Konverzace na úrovni? To těžko!

17. srpna 2010 v 19:21 | Nefrites
Jen tak pro zasmání tu mám úryvek ze svého každodenního života. Napsal mi kluk, kterého jsem neviděla asi tak tři roky. Je to rozhovor asi čtrnáct dní zpátky, tehdy jsem totiž neměla dost času nato ho okomentovat. Ptám se, jen tak do éteru (protože netrpím falešnou představou, že tohle někdo čte), je tohle normální?

11:59 On
ahoj

12:01 Já
Ahoj

12:02 On
jak se mas??

12:02 Já
Celkem fajn, asi za půl hodiny odjíždim pryč.
Co ty?

12:03 On
ja se mam taky dobre kam jedes ?

12:04 Já
Na tábor. Celkem se těšim.
Na dva týdny

12:04 On
:D:D tak to jo :D:D a kde ted bydlis ?

12:04 Já
Pořád na žižkově.

12:04 On
jj :):) a co uz mas nakyho kluka?

12:05 Já
A já si řikala, proč tak najědnou píšeš. Ale ne, nemám.

12:06 On
:D:D ok, ale ja nepisu kvuli tomu ze bych chtel s tebou chodit :):)

12:06 Já
Tak jsem to nemyslela. No, to je jedno. :-):-) Ty bydlíš kde?

12:07 On
ja bydlim kousek od Prahy :):) pisu ti proto jestli by sis semnou nedala sex ? :(:(
:):) :D:D :D:D :

12:08 Já
Obávám se, že ne. Ale až si to rozmyslim budeš první, kdo se to doví.

12:08 On
ok :):) to budu rad :):) doufam ze se rozmyslis co nejrychlejs :):)

12:09 Já
No, uvidíme. Jinak musím jít ještě něco dobalit, takže zas někdy ahoj.

12:10 On
ahoj kocko

Nebudu říkat jeho jméno, abych nepošpinila jeho "pověst", ale... chlámala jsem se z něj dlouho, páč tohle mi prostě vyrazilo dech.

Blbec.

Naruto tábor

15. srpna 2010 v 23:44 | Nefrites
Bylo to čtrnáct náročných dní, které se mi zapsaly do paměti. Nakonec myslím, že si to budu pamatovat, protože to byl můj první Naruto tábor a navíc... jako dítě mám příležitost jed už jen příští rok. Našla jsem spoustu lidí, kteří mi učarovali a kromě své přezdívky "lachtan" jsem získala ještě jednu: "Magor-chan". Ano, jistě jste pochopili Nefrites se projevila v tom nejlepším světle. Poctivě jsem si ukradla jednu úžasnou zeleno-proužkovanou mašli do vlasů (chudinka Kaori mi to v naději, že se mě zbaví, povolila) a na půlku tábora jsem zkonfiskovala Prasátkova Neko ouška, která mám mimochodem v plánu mu uzmout i na CKS. Muhehehe...
Takže... zpátky k těm príma otaku, zpočátku to bylo takové rozpačité. Nikoho jsem neznala (skoro) a nikdo se mě jako opuštěného lvíčete nechtěl ujmout (ten Simba to měl fakt moc jednoduchý). Nakonec se se mnou přišla rozpačitě představit taková partička holčin, se kterými jsem nakonec skončila i na chatce (tak, jo, teď je můžete litovat). Všechno jsou to fajn děvčata, takže no problémo, jede se dál. Jako druhou svou oběť počítám Asuku - jo, je to ta holka, co má neustálou potřebu někoho objímat, hlavně Tatarku a Ichiho. Ale nezůstala jsem samozřejmě jen u těchto chudáků, museli si mě náležitě užít i ostatní.
Byl to asi třetí nebo čtvrtý den, když se moje šílenství rozšířilo a senseiové nám začali v rámci celotáborové hry kolabovat a mlít kraviny (nejlepší byla podle mě Moriko, která svůj výstup patřičně okořenila. Ten její Samarovský výraz mi navíc nedá spát). Ono šílenství - Hokage se nám snažila namluvit, že je to záhadná nemoc, ale já jsem stejně vždycky věděla, že jen ovlivňuju svoje okolí - se postupně a velmi zdárně rozšířilo i na některé z praktikantů. Většinu jejich výstupů jsem neviděla, takže nemohu hodnotit.
Každopádně... pořád pršelo. A co se děje, když je nuda? Všechno se to komplikuje! Problémů - těch vážných - bylo ažaž. Ale já jsem teď měla na mysli táborová VéKáVéčka, jak to trefně nazval Chepa.
Když už jsme u něj... tak jsme i u Kači (trubka neví, jak se to píše) - divotvorná dvojice číslo jedna. Když jsme u nich, tak jsme i u Quileho (a tentokrát vážně netušim). Když jsme u něj, tak jsme i u mých velkých krásných očí.
Pak je tu samozřejmě naše randící kolečko. (Jeden z párů jsem měla zprostředkovaný z obou dvou stran a říkám vám, jak se má u některých poznámek člověk tvářit?) No, to radši nic, protože probírat tady tohle není zrovna košér.

Jsou prostě věci, po kterých se mi bude stýskat. Jako oba rozličné významy věty: Dej si dvacet. Protože to bylo prostě kouzelné. Anbubáci byli geniální.

Těším se na vís příští rok, moji bláznivý otaku!

Struhadlo

24. července 2010 v 0:01 | Nefrites
Tak, projekt, který chci rozhýbat.

Jednalo by se o blog pro začínající autory - hlavně na Konoze, chtěla bych to pojmout formou esejí a článků na určité téma. Postupně by snad bylo možné tuto databázi rozšiřovat. Doufám, že dokážu začínajícím nebo i zkušenějším autorům přednést, jak pášu já, co očekávám od jiných autorů, jak si představuju kvalitní dílo. Podat to citlivě a podpořit logickými argumenty. Prostě tak, aby si autoři nemysleli, že jim radíme hlouposti, které nemají žádný základ.

Minulost je minulost

24. července 2010 v 0:00 | Nefrites
Asi tak...

Oblíbené stránky

20. července 2010 v 16:52 | Nefrites
Literárně:

Animovaně:

Graficky:
 
 

Reklama
Osud nech ať rozhodne,
kam půjde cesta tvá.
Tarzan, Walt Disney, Dva světy