Balón 4. kapitola: Rychlé drby

24. července 2010 v 0:00 | Nefrites
Naruto konečně dojídal poslední sousto. Vždyť toho snědl víc než Hinata! Ale ta jí za dva. Každopádně u Naruto se slovo jíst příliš nehodilo.
Žrát by bylo přesnější, uvědomil si Sasuke a dál se koukal, jak jeho nejlepší kamarád přežvykuje.
"Vybíral sis dneska schránku?" zeptala se Sasuke a s hořkosladkým úsměvem čekal na odpověď.
"Jo… Nic zajímavého," odpověděl blonďák a nalil do sebe asi půl litru vody na jeden zátah.
"Skutečně?"
"Co je to za výraz?" Sasukemu vyletělo obočí někam nahoru.
"Normální slovo Naruto, i když tvoje slovní zásoba ho asi neobsahuje."
"No to určitě. Slovo pro nějakou stoletou stařešinu, co ráno hledá zuby. Ale kámo, vždyť tobě je 16."
"Drž zobák," Sasuke zvedl se ze židle. Už ho sralo, jak mu Naruto s klidem lže do očí! Chudák Hin, asi si na ní pak už nevzpomněl. Idiot! Tak pěkná, na pohodu holčina!
"Sakra, jak to můžeš říct!? Sakra ty idiote! Ta holka teď přespává u mě a ty tu jenom tak sedíš a dementně se tlemíš!?!"
"Jaká holka?" zeptal se Naruto s nevinným výrazem.
"Hinata… je těhotná!"
"Tak to ti gratuluju, chlape!"

Kunai, noha, ruka… do p***le. Lee se svalil na zem, okamžitě byl zase na nohou, ale tvrdá rána se na něm podepsala. Trochu se zakymácel a on i jeho protivník potřebovali chytit dech.
"Dáme pauzu?" zeptal se Neji a sednul si do stínu pod strom. Jeho společník ho brzo následoval.
"Co je dneska s tebou? Opustila tě snad tvá síla mládí?" zeptal se Lee a jeho ruka okamžitě vystřelila se zvednutým palcem dopředu. Bohužel tam právě letěl pták, který hnízdil na už zmíněném stromu. Sejmul ho. Pták dopadl na zem a otřepal se, pak znovu vzlétl. Lee si oddechl. Ještě mu tak chybělo zmrzačit kdovíjakého okřídlence.
"Ale nic… jen sem se dozvěděl jednu zajímavou skutečnost. Teď už je to v rukou osudu."
"Už zase osud?"
"Obávám se, že tohle je skutečně osud."
"Aby ses neplet," pochyboval Lee. "Tak co se stalo. Mě to můžeš říct. Důvěřuj síle mládí!" Se zvedáním palce si to tentokrát rozmyslel. Nehodlal tu chudinku sestřelit znovu.
"Fajn, někdo, koho známe, je těhotný."
"Ty si zbouchnul Tenten!" vyděsil se Lee.
"Ne! Jde o někoho jiného. A asi tě to překvapí."
"U koho by mě to mohlo překvapit?" hloubal Lee nad tím, co Neji nazval osudem.
"Tak s kym si… no… však víš?"
"To dítě… není moje."
"Aha! A já si řikal, že je to nějaký divný."
"Je to horší, než kdyby bylo moje."
"Hele, nech už toho. Je pravda, že Hinatu vyhodil její otec z domu?"
"No, to je právě ten důvod." Lee se zarazil…
To je právě ten důvod, co to jen…
"Hinata je v tom!" ozářilo ho světlo poznání.
"Sakra neřvi tak!" umlčel ho Neji, "Tohle nemá nikdo vědět!"
"Promiň," pípnul Lee, pak začal přemýšlet.
"Počkat a kde teď teda bydlí? Povídá se, že u Uchihy."
"Jo, taky jsem slyšel."
"Ale… to ne!" zakřičel Lee.
"Právě, že mám taky ten pocit. Asi je to Sasukeho."
Tenten zrovna mířila na místo, kde se pravidelně konal jejich trénink. A pak slyšela větu, která přehodnotila její rozhodnutí.
"Hinata je v tom!" Dívka se zarazila.
Hinata je v tom, opakovala si v duchu. Co je to za blbost! Hinata těhotná? To by znamenalo… pokud teda není panenka Marie. Kdo je ale otec?! Pomalu se přiblížila ke zdroji zvuku, ale už nic neslyšela. Zkusila si to přebrat. Ale stále jí napadli jen dva kandidáti. Naruto, vždycky ho přeci měla ráda. Tak moc to na ní bylo vidět, až to věděli všichni, kromě toho zabedněnce Naruta… možná si všimnul. Nebo si všimla Hin. Všimla si, jak na ní vždycky koukal Kiba. Jak se o ní bál, kdykoli se jí něco stalo. Jak ho hrozně mrzelo, když mu řekla, že je její nejlepší kamarád skoro jako starší bráška. Ale… Kiba nebo Naruto? Naruto… to je tutovka!

"Naruto?" zeptala se opatrně Sakura svého týmového kolegy.
"…"
"Naruto!?"
"No…? Co?" probral se, "Auuu, přestaň mě už konečně mlátit!" Zakřičel a rychle vstal, protože Sakura se už napřahovala na další ránu. Někdy ten její neodolatelný temperament nemohl ani vystát. Chystala se mu dát další pěstí, ale pak se stalo něco neočekávaného.
"Když mě nepraštíš, řeknu ti nejnovější drb," vytasil se rychle. Sakura chvilku přemýšlela. Pak "složila zbraně" a hodila po něm tázaví pohled. Její zvědavost ho zase jednou zachránila.
"Někdo, koho znáš, je těhotný," řekl rychle.
"kdo?"
"Někdo, do koho bys to neřekla… a je jí šestnáct… tušim," zaváhal a podrbal se na hlavě.
"INO!?"
"Ne, Ino je… sice trochu d***a, ale těhotná není."
"Počkat… ale to už zbývá jen Hinata?" Naruto začal horlivě přikyvovat.
"Hinata, že je těhotná?"
"Jo… a hádej s kym to čeká."
"Počkej, to víš i tohle!"
"No, se Sasukem jsme se na tom tak nějak dohodli."
"Takže to ví i Sasuke?"
"Jo. Podle nás je to Kibovo."
"Jak se o tom sakra dozvěděl Sasuke?"
"No… ona teď Hinata… tak nějak… bydlí u něj," zahuhlal. Věděl, že po tomhle bude následovat rána, ale nic se nedělo. Sakura totiž něco horlivě psala na šedý papír, který měla složená v kapse. Naruto už ho několikrát viděl. Byl obalený nějakým jutsu, nikdy nepochopil, na co to Sakura má. Každopádně tušil, že je to velmi důležitá část informační sítě Konohy.
Za půl hodiny se Sakura, Ino a Tenten sešly v jedné nejmenované kavárně. Všude smrděly kdovíjaké vonné tyčinky a balzámy, takže žádného příslušníka mužského pohlaví sem ani nenapadlo strčit nos… alespoň ne bez plynové masky.
"Mám největší drb Konohy!" zakřičely všechny tři najednou a už si to pelášily ke svému oblíbenému stolku.
"Hinata je těhotná!" shodly se všechny na tom samém.
"Jak to sakra víte!?" ptala se dosti nevrle Tenten.
"Od Naruta! Je to idiot, ale tohle jsem skutečně nevěděla!"
"Ino?"
"Od S-A-S-U-K-Eho," dala si záležet, aby to vyznělo… zkrátka jakože "něco bylo".
"To snad nemyslíš vážně!" zaječela Sakura, "Já ti vyškubu všechny vlasy ty čarodějnice!"
"Nech si to na Hinatu, ta u něj teď jakože bydlí!" přisadila si Ino.
"To už vím. Ale máte vůbec ponětí, kdo je otec?" ozvala se Sakura.
"Naruto!" vyjekla se Tenten.
"V žádném případě… je to Sasukeho. Vím to na sto procent!"
"Proč myslíš Ino?"
"Bydlí u něj! A když sem se ho ptala… vypadal no… k sežrání!" zahihňala se Ino.
"On tak ale vypadá pořád!"
"Sakuro, prober se!" šťouchla do zasněné dívky Tenten.
"Co?"
"Jak to vidíš ty?" zeptala se Sakury.
"Kiba! No uznejte, je to nejvhodnější kandidát. Jsou nejlepší kamarádi. Možná se konečně jejich vztah posunul… někam dál," usmála se růžovláska tajemně.
"takže… máme tři kandidáty," zhodnotila to Tenten.
"Kiba, Sasuke a Naruto," přidala se Sakura.
Ino se na chvilku zamyslela a pak vyřkla nezapomenutelnou větu, která se jistě zapsala do dějin Konožských rychlých drbů: "A nespala se všema?"
Hinatě zase spadly její dlouhé vlasy do talíře. Nesnášela to a stávalo se to čím dál častěji. Gumičky si samozřejmě nechala všechny doma a nechtělo se jí utrácet za nové.
Možná bych si je mohla nechat ostříhat, napadlo jí v zápětí. A jelikož těhule jsou ženy činu, za půl hodiny už seděla v křesle jednoho malého kadeřnictví v Konoze. Docela si to užívala. Vždycky jí totiž stříhala máma, jelikož Hiashi říkal, že je to zbytečné vyhazování peněz. Asi proto měli vždycky všichni příslušníci klanu Hyuuga účes jak podle hrnce.
O něco později se vracela domů… domů? Byl ten neuvěřitelně obrovský obývák v domě Uchihů jejím domovem? Možná ne. Ale byl jediným, který měla.
Odezva všeho toho povyku na sebe nenechala dlouho čekat a před Sasukeho domem se objevil hnědovlasý návštěvní se svým věrným přítelem. Akamaru zaštěkal a Kiba nejistě zazvonil na zvonek u dveří. Za chvilku se mu otevřely dveře. V nich stála okouzlující mladá žena. Hinata měla krátký, jak by řekl Naruto, "fakt sexy účes". A Kibovi v tu chvíli spadla čelist. Akamaru něco zaštěkal a Hin je oba s úsměvem pozvala dál. Psímu štěkání samozřejmě rozuměl jen Kiba a zrudnul jako rak.
"Nedáš si něco k pití, je toho tu hafo."
"Ne, já nic nechci," řekl a posadil se na rozlehlou sedačku.
"Proč si přišel," zeptala se. Kiba jen nejistě polknul.
"Aha, drby se šíří rychle," doplnila si a začala vytahovat zpod skříňky balík pití.
"Já to zvednu, běž si sednout," zadržel jí Kiba a vytrhl jí těžký náklad z rukou.
"Panebože… jsem těhotná. Ne chromá!" řekla ale poslušně si sedla na sedačku. Kiba zatím vyndal láhve s vodou na linku.
"Kde máte skleničky?"
"Přesně za tebou," ukázala mu Hinata.
Páni… vážně se změnila. Je… jiná. Akamaru slastně zavrčel. Hinata ho totiž drbala za krkem a žvatlala na něj cosi ve smyslu, že se od té příhody s řekou neviděli. Kiba rychle ke stolu přinesl pití a sám se posadil naproti Hinatě.
"Tak… kdo," začal.
"…Je otec? To nikdo neví, kromě mě přirozeně. A pak to možná ještě ví on… ale nepředpokládám, že by ses od něj něco dozvěděl."
"Aha," zakňučel zklamaně, "Je to Sasuke co?"
"Možná," pokrčila rameny, jako by se jí ptal, jestli je lepší pomerančový nebo jablečný čaj. Povídali si ještě dlouho, ale vlastně už to nebylo nic důležitého. Později ale padla řeč na to, že zítra je vlastně v Konoze poslední letošní pouť. Prý že tam jdou všichni. A pak se Kiba nesměle Hinaty zeptal, jestli by s ním tam nešla, že by to bylo určitě fajn. Odmítla ho. Se slovy, že už jde se Sasukem. On to nechápal. Proč na toho idiota vždycky letí největší kost ve vesnici? Nejdřív si myslel, že je to Ino. Teď se ale přesvědčil o opaku. Hinata byla milejší, přívětivější a až donedávna zřejmě i nenadržená na Sasukeho. To se ale změnilo. Když Kiba trochu naštvaně odcházel, potkal se ve dveřích s Uchihou.
Ten když se podíval na Hinatu… pochopil.
"Jestli chceš brečet, můžeš."
"Proč bych měla brečet?"
"No, jak sem pochopil z vašich výrazů. On to dítě nechce, co?"
"Sasuke, ty jeden idiote!"
"Počkej, takže on není otec?" Hinata jen protočila oči v sloup.
"Tak kdo teda?"
"Zítra… po pouti, ti to řeknu."

Po pouti… po pouti. To se řekne, ale kdo se má dočkat! Sasukeho to všechno neuvěřitelně štvalo! Takhle ho tahat za nos! To si jen tak někdo nedovolí... ale ona ano.
Pouť byla plná stánků, velkých plyšových zvířat a sladké vůně svařeného vína. Sasuke by si dal, ale chtěl být ohleduplný vůči svému doprovodu a tak žádný alkohol nepil. Teď ale zápasil s velmi silnou chutí někoho chytit pod krkem. Nejlépe jednu černovlasou šťabajznu, která si nedávno ostříhala vlasy. Zase mu někam zmizela a on už neměl náladu jí hledat. Nejspíš jí zase najde u nějakého stánku s jídlem. Protože ta holka má neskutečný apetit. Pořád by jenom jedla. Navíc z ní žádný kluk v okolí nespustil oči a jeho to - přiznejme si to - štvalo. Zrovna před chvílí jí vyrval ze spárů několika neznabohů. Jí to očividně nevadilo. Zrovna dneska měla totiž takovou… naprosto vysmátou náladu.
A pak najednou zahlédl ty její zářivá levandulová očka. Vzdorovitě se na někoho dívala a Sasuke bohužel tušil, kdo ten někdo bude.
Hin stála naproti svému otci. Neřekli ani slovo. Jen se okolo nich shromáždilo dost z příslušníků jejich rodu. Hinata se pak mile usmála.
"Ráda sem tě viděla, tati," řekla roztomilým hlasem. To Hiashiho dopálilo. Nejen proto, že několik kolemjdoucích vykřiklo slovo "Kawaii", ale také protože mu nikdy neříkala tati. Vždycky otče nebo pane. Hinata hodila svými slušivě ostříhanými vlasy a zamávala na Sasukeho. Všechno to dneska tak krásně vycházelo. Chytla Sasukeho za ruku. Za ruku! Zrudnul. A táhla ho k nějakému z nepřeberného množství stánků.
"Počkej," zastavil jí a chvilku jí tam nechal jen tak stát. Když se vrátil, držel v ruce několik héliem nafouklých balónků. Hinata se rozzářila a vytrhla mu je z ruky.
"Děkuju," zavolala na něj a zase někam zmizela. Byl to odporný zvyk, ale teď, díky těm balónům, alespoň věděl, kde je. Mezi hlavami návštěvníků našel tu spoustu nafouklých žlutých a červených balónků. Rychle jí zase našel. Usmála se, mile a nevině. A jeho přepadla nepřekonatelná chuť dát jí pusu. I když s líbáním neměl moc praktických zkušeností, věděl, jak se to má dělat. Když se k ní ale dostatečně přiblížil, něco ho vyrušilo.
"Hinato," ozvalo se za nimi, "Sluší ti to."

Poznámky:
Ha! Já miluju takovíhle konce. Kdo, si myslíte, že to je? Je tu pár možností, ale nebudu vám radit. Však vy si na to počkáte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Osud nech ať rozhodne,
kam půjde cesta tvá.
Tarzan, Walt Disney, Dva světy