Berserk

26. září 2010 v 23:02 | Nefrites |  Stylistika
Dlouho jsem se na tohle anime vysloveně nechtěla podívat. Ale pak jsem si k němu sedla a nevstala jsem. Tohle anime vám totiž naprosto zpřehází priority. Pojďme se podívat na příběh nejlepšího anime, které jsem viděla.

"My lidé jsme křehcí a smrtelní, ale, i když nás zraní nebo mučí, toužíme žít dál."
 

I'm not cool

8. září 2010 v 19:07 | Nefrites |  Gramatické chyby
Našla jsem krásnou písničku, která mě donutila přemýšlet. O tom, jací jsou oblíbení lidé a jací neoblíbení. Já sama jsem vždycky tak nějak balancovala mezi těmihle světy, občas mě události nebo moje chování stáhli na jednu či druhou stranu, ale nakonec jsem si našla své místo právě uprostřed. Stojím přesně uprostřed téhle školní hierarchie, tak myslím, že jsem ji schopná tak nějak objektivněji zhodnotit. Nejhůř jsou na tom lidé, kteří se snaží přejít k oblíbeným. Nejsou šťastní a tím, co mají, ale nejsou schopni mít cokoli jiného. Neoblíbeným, kteří jsou šťastní, je to jedno.
Vědí to o sobě - tím jsem si docela jistá. Ale stejně jsem přesvědčená, že mohou být šťastní. Člověk by se měl tak nějak smířit s tím, co je. Být oblíbený obvykle neznamená být šťastný a vím, že možná jen recituju americká středoškolská klišé, ale tak nějak to podle mě je.


Beze slov říkám sbohem

3. září 2010 v 17:34 | Nefrites
Tiše jsme plakaly, vedle sebe,
na konci příběhu, osaměle.
Tiše jsme záviděly, jedna druhé,
to její štěstí, dávno uplynulé.

Beze slov vyčítáš, že jsme tě chtěli.
A já tě pořád chci, nejlepší nepříteli
Beze slov vzpomínáš, patříme minulosti,
tak rád mě opouštíš, krutě a bez milosti.

Znovu jsme plakaly, nezvaní hosté
na stejné lodi, říkám si posté.
Měla vždy všechno, já chtěla víc,
o radu, o pomoc neprosíc.

Kapka krve, na rtech utichlých,
nemluvných, bezdechých, tvých.
Beze slov, slzy, stékají po lících.
Jdem spolu, sami, po ztichlých ulicích.

Poznámky:
Asi bych měla něco říct. Vím, že poesii psát neumím. Ale třeba to jednou půjde.
Sakura a Ino, obě se s ním loučí. Vedle sebe. Nemám poesii na konoze moc ráda, i když se tu dají najít i perly.
Uvidíme, kdo si to přečte. Básničku od bláznivé babky, která poprvé psala před dvěma a půl roky a od té doby ušla docela velký kus cesty.
 

Osud nech ať rozhodne,
kam půjde cesta tvá.
Tarzan, Walt Disney, Dva světy